Tábor 2018

14.7.-28.7.2018 - Na dvacátém, jubilejním, táboře našeho oddílu jsme se vydali do Šalamounových dolů za yáchranou strýčka barona Bob Keta a za pokladem.
Popis táborového dění:
Sobota
V pořádku jsme dojeli do sídla barona Boba Keta v Tuřanech. Ubytovali jsme se v pravém a levém křídle jeho rezidence, v nově vymalovaných apartmánech :o). Zatím si užíváme luxusu celého resortu (sportoviště, krytý vyhřívaný rybník, spa...). Zítra se ovšem už musíme pustit do pátrání, kvůli kterému nás baron povolal. Někdo mu z trezoru ukradl schránku s tajemným obsahem, kterou mu před lety svěřil jeho strýc Hubert. Pátrání budou velet inspektoři Horká a Stopa.

Neděle
Horká a Stopa zjistili, že zloději prchli z tuřanského letiště soukromým letadlem. Letadlo se kus za Tuřany zřítilo. Podařilo se nám najít černou skříňku a v ní informace o tom, kam zloději ukryli kufr s ukradenou schránkou. Po setmění jsme kufr našli, ale schránka v něm byla chráněna spoustou drátů a blikajících nádobek. Neměli jsme odvahu schránku vyjmout a dohodli jsme se, že druhý den přizveme na pomoc specialisty ? pyrotechniky. Všechny děti jsou v pořádku, stihli jsme se i vykoupat v rybníku a nasbírat první ochutnávku borůvek.

Pondělí
Dopoledne jsme šest soukromých detektivů převlékli do pyrooblečků a pod vedením přivolaného pyrotechnika jsme nálože v kufru zneškodnili. Bob Ket byl blažený, že je schránka na světě. Už už se chystal nám vypsat šek, když se po otevření schránky ukázalo, že obsahuje poničenou mapu a dopis od strýce psaný podivným zašifrovaným písmem. Baron slíbil zvýšení honoráře, pokud mu dopis pomůžeme přeložit. V dopise strýc psal, že se vydává hledat poklad krále Šalamouna, a pokud se do roka nevrátí, má ho jít baron hledat. Roků už uplynulo několik a strýc nedorazil ? baron ho chce jít hledat. Znovu nám nabídne zvýšení honoráře, pokud mu s výpravou pomůžeme. Po večeři jsme nasedli na soukromý baronův speciál a vydali se letecky do Durbanu. Děti jsou v pořádku, maličko se nám ochladilo a odpolední hru zpestřila menší bouřka, ale alespoň je tepleji v noci.

Úterý
Ráno jsme se probudili v jihoafrickém Zululandu. Ujal se nás jeden z místních, Umbopa, a zavedl nás za šamanem. Dozvěděli jsme se, že strýc tu skutečně kdysi byl a vydal se za pokladem - od té doby ho nikdo neviděl. Šaman nás pomocí rady od mrtvých předků rozdělil do skupin, které mají co největší šanci uspět. Namalovali jsme si africkou batikou oblečky a odpoledne nakoupili na trzích v Durbanu všechny věci potřebné k výpravě. Všichni jsme dlouhou cestu přestáli v pořádku, na Afriku máme poněkud chladno, na koupání to není, ale na kožich také ne.

Středa
Dopoledne jsme se seznámili s africkými zvířaty, aby nás v džungli nic nepřekvapilo. Odpoledne jsme se vydali ke Kukuáncům, na jejichž území se podle Umbopy má nacházet Šalamounův poklad. Přešli jsme poušť, vysbírali melounové pole, ulovili pár ptáků k obědu, překročili lávovou horu... Na Šalomounově silnici jsme se rozhodli, že v cestě budeme pokračovat raději v noci. Kukuánci zabíjejí všechny cizince, které na svém území najdou - to je pokyn jejich vládce Tvaly. V noci jsme se bohužel daleko nedostali, kukuánské stráže nás zajaly a my čekáme, co se s námi ráno stane... Jinak vše v pořádku!

Čtvrtek
Ráno měli Kukuánci velkou chuť nás sníst, ale podařili se nám je přesvědčit (pomocí kouzel), že jsme mocní kouzelníci a že rozhodně není záhodno se s námi pouštět do křížku. Dokonce jsme domluvili výměnný obchod - oni nám prozradí, kde a jak najít Huberta a Šalamounův poklad a my jim poté pomůžeme svrhnout Tvalu, který celou zemi sužuje. Odpoledne jsme se vypravili k chýši Gagaúly (to je Tvalova pravá ruka a ultrastará čarodějnice), kde jsme zjistili, u jakých afrických kmenů máme hledat části mapy k pokladu. Děti v pořádku, dnes konečně nepršelo, ale hodně nám fouká. Zítra se snad konečně vykoupeme v rybníku!

Pátek
Dnes jsme se vydali ke Křovákům. Zrovna se chystali přesídlit na jiné působiště, tak jsme jim pomohli postavit chýše pro nemohoucí starce a nasbírat jim dostatek jídla, aby co nejdéle přežili v džungli. Křováci nám na oplátku ukázali svou část mapy a dali nám drahokam potřebný k otevření síně s pokladem. Konečně správné africké teplo! Nasbírali jsme velkou spoustu borůvek na koláč, mňam!

Sobota
Dnešní den jsme strávili u Mursiů. Jsou to agresivní bojovníci, tak to bylo dost dramatické. Nalovili jsme jim spoustu zásob a vyrobili ochranné amulety pro všechny jejich bojovníky. Pracně jsme z nich dostali další část mapy a drahokam. Africké teplo dlouho nevydrželo, odpoledne se přes nás přehnalo pár bouřek, uvidíme, co přinese noc. Borůvkový koláč byl famózní! Všechny děti jsou v pořádku.
Na ukázku aktivační báseň pro Mursijský amulet:

Kouzelný amulete, probuď se k životu,
Dej nám svou lásku, štěstí a ochotu,
Provázej nás cestami klikatými,
Kéž se staneme hrdiny velikými,
Pomoc nám k vytrvalosti a velké síle,
Abychom ušli předlouhé míle,
Prosíme tě o Bohů přízeň,
Abychom měli bohatou sklizeň,
Velice si tě za všechno vážíme,
Na cestu svou teď vyrážíme.


Neděle
Ráno jsme vstali do pravého tropického deště. Přesto jsme zvládli navštívit hned dva africké kmeny. Himbové nám dali mapu i kámen poté, co jsme přesvědčili jejich mrtvého předka ve svatyni, že máme dobré úmysly. Do svatyně jsme vyrazili ve vlastnoručně vyrobených sandálech z pneumatik a zvířecích šlach. Průšvih nastal, když jsme se vydali k Dogonům. Omylem jsme přešli přes jejich posvátné místo, které jsme potom museli "opravit" v očistném rituálu. Vyrobili jsme si dogonské masky, naučili se bubnovat a připravili si posvátný tanec. Dogoni se poté zklidnili a po krátké poradě se šamanem nám dali další kousek mapy a kámen. Celý den nám více či méně pršelo, ale zvládli jsme všechno v pohodě. Děti jsou všechny v pořádku.


Pondělí
Ráno některé z nás ještě na dogonském území poštípala samička komára anophelese, takže malárie! Do oběda jsme o postižené pečovali, horečka bohužel nepolevila, tak jsme odchod za Masaji museli odložit a nejprve vyléčit nemocné. Umíchali jsme léčivý lektvar. Poté jsme konečně došli k Masajům, kterým jsme výměnou za mapu a kámen sehnali vodu pro krávy. V noci se konečně všechny mraky vypršely, ráno nás vzbudilo africké sluníčko, odpoledne jsme si dokonce zařádili v rybníku.


Dodatek k pondělí:
Večer k nám přiběhli dva vyděšení Kukuánci, že nutně potřebují, abychom splnili svůj slib a šli vyřídit Tvalu ? s Gagaúlou plánuje rej čarodějnic, při kterém vyvraždí celých 51 Kuku bojovníků, Kukuánce ovládla panika a strach. V tu chvíli nám Umbopa prozradil, že pravým králem Kukuánců je on, Gagaúla kdysi vyhnala jeho a matku do pouště a na trůn dosadila Tvalu. Jako důkaz nám ukázal znamení hada okolo beder ? to mají jen následníci trůnu. Domluvili jsme se, že zítra projdeme celé kukuánské území a pokusíme se na svou stranu získat co nejvíc kukuánských bojovníků.


Úterý
Dnešek jsme věnovali získávání stoupenců pro boj s Tvalou a jeho nohsledy. Zároveň jsme sbírali fetiše na oslabení Tvalovy moci. Jinými slovy, vyřídili jsme děti na celodenním výletě, maláči ušli 15 km, velkáči 21 km, pro některé to byl vskutku heroický výkon!!! Navštívili jsme slavonické podzemí, pevnostní areál a velkáči ještě česko-rakousko-moravské trojmezí, Maříž a cestou jsme se všichni osvěžili v rybníku. Celý den děti sbíraly podpisy a razítka od domorodců ? důkaz, že nám přijdou pomoci v boji s Tvalou. Velkáči v rámci sbírání fetišů měnili třezalku za cokoli hodnotnějšího ? donesli mařížské hrnečky, talířky, misky? Velkáči ještě dotáhli výpravu spaním pod širákem. Celý den bylo horko, ale na Afriku stále snesitelně. Děti vypadaly po výletě naprosto zničeně, nicméně po hodině už běhaly jako o život. Pár puchýřů, jinak vše v pořádku.


Středa
Dnes dopoledne jsme vyráběli voodoo sošku, aby nám Tvala odpoledne kladl co nejmenší odpor. Nasbírali jsme jeho vlasy, zuby, hleny, krev a nehty a z hlíny vyrobili sošku, kterou posléze šamani pomocí kouzel a obřadu zasvětili. Odpoledne jsme Tvalu v lítém boji za pomoci voodoo sošek zničili, Gagaúlu jsme zajali a spoutali ? budeme ji zítra potřebovat při cestě za Šalamounovým pokladem. Bylo příjemné teplo, svěží větřík, stihli jsme se i bohatě vykoupat.


Čtvrtek
Kukuánci celou noc mučili Gagaúlu, aby zjistili, kde má schovaný 7., poslední kámen. Měla to pěkně vymyšlené ? ve své kouzelné holi ukrývala popis cesty ke skrýši, kde měla v ledu schovaný návod, jak se dostat ke kameni. Kámen jsme našli, takže jsme odpoledne mohli vyrazit na cestu za pokladem. Přesně jak napovídala mapa, museli jsme se cestou utkat s krokodýly, levharty, nosorožci, mambami, mouchou tse-tse, buvolem, jedovatým pavoukem a slonem. Konečně jsme se doplahočili ke vchodu do síně s pokladem. Umbopa donutil Gagaúlu, aby síň otevřela. Měla v rukávu ještě jednu zradu ? o té vám můžou vyprávět děti. Ve zkratce ? povedlo se nám všechno: u pokladu jsme našli strýce Huberta, kterého sem před 9 lety Gagaúla zavřela, a ze sálu jsme vynosili tolik diamantů a zlaťáků, že máte všichni do důchodu vystaráno. Večer za námi přiletěl svým nadzvukovým speciálem Bob Ket, setkání s Hubertem bylo vskutku dojemné. Diamanty nám velkoryse ponechal, ze zlaťáků slíbil nachystat na druhý den pouť a vše završil obrovským dortem jako odměnou za to, jak jsme skvěle pátrali (zároveň to byl dort narozeninový, letošní tábor byl jubilejní 20.!). Den nabitý k prasknutí, ale zvládli jsme to všechno i přes odpolední sérii bouřek. Děti v pořádku!


Pátek
Dopoledne děti sehrály pro Boba Keta divadlo, aby viděl, co jsme všechno pro záchranu Huberta museli vytrpět. Odpoledne proběhla slíbená pouť ? na atrakcích děti vydělávaly penízky, za které si na africkém tržišti mohly koupit, co se jim zlíbilo. Večer u táboráku proběhlo slavnostní vyhlášení nejlepších pátračů. Pěli a slavili jsme do tmy a usínali naposledy za zvuků africké džungle.
Zítra už se malí detektivové vrátí makaronským speciálem zpět.

další akce




 © Makaroni

Valid HTML 4.0 Transitional