Jednodenní výlet rodičů s dětmi za pražskými zajímavostmi

28.2.2004

Handlování na Hradě a jiné táčky

Čas:

Že nevíte, co je to handlování? A pohádku o tom, jak dědeček měnil, až všechno vyměnil, znáte? Tak přesně na tu si budete při své procházce dneska hrát. Na startu jste dostali maličkou minci (je to 10 švédských öre ? hotový majlant!). Do cíle ji ale přinést nesmíte: po cestě se ji snažte co nejvýhodněji směnit ? za cokoliv. Směn můžete uskutečnit libovolné množství. Možná se Vám hned napoprvé podaří vyměnit minci za velblouda, možná budete muset smlouvat několikrát, než ji řádně zhodnotíte. Nejvíce bodů získá ten, kdo do cíle dorazí s nejlepším "handlem". Zaznamenávejte si i jednotlivé výměny, budeme k nim při hodnocení přihlížet. Hrajte poctivě, české koruny nechte v peněžence, bylo by to nefér k těm, kteří se snaží o poctivou směnu.

A abyste se nenudili, máme pro Vás ještě jeden průběžný úkol ? strašidelnou anketu. Cestou se zeptejte alespoň 3 kolemjdoucích, co je podle nich typickým strašidlem Pražského hradu. Odpovědi pečlivě zaznamenejte, pokud budou dotázaní dokonce ochotni strašidlo nakreslit, získáte prémiové body!!! Kdyby se někomu nechtělo odpovídat, můžete se odvolat na to, že provádíte průzkum pro chystanou publikaci Strašidla a obludy dneška.

Trochu historie k Pražskému hradu: Pražský hrad byl založen mezi lety 870 a 890 knížetem Bořivojem, prvním historicky doloženým Přemyslovcem. Z původního hradiště slovanského kmene Čechů vyrůstal pomalu Hrad obývaný knížaty a králi, měnil se, vzkvétal, upadal a znova se vzpamatovával, až dospěl k dnešní podobě, k podobě historicky nejcennějšího památníku našeho národního bytí. Po jedenáct století je Hrad centrem české státnosti, byl sídlem českých knížat a králů, dvakrát sídlem římsko-německých císařů (Karel IV. a Rudolf II.) i sídlem československých a českých prezidentů.Malá zajímavost: v současnosti je Pražský hrad největším obývaným hradem na světě.

A teď už k samotné trase.

Z vestibulu stanice metra Malostranská vejděte do atria Valdštejnské jízdárny. Projděte atriem a vyjděte do Valdštejnské ulice. Zahněte doprava, na nedalekém přechodu přejděte přes ulici a dejte se parkem. Na druhé straně parku vyjdete pod Starými zámeckými schody. Dejte se po nich směrem na Pražský hrad. Nahoře nad schody si všimněte kruhového opevnění, které dnes slouží jako vyhlídka na Prahu. Tomuto kruhovému opevnění se říká BARBAKAN.

Otázka 1.
Kolik Starých zámeckých schodů jste právě zdolali?

Chcete-li, vyjděte na vyšší ochoz (po několika schodech), u nohou Vám bude ležet terasovitá Ledeburská zahrada a skoro celá Praha. Až se dokocháte, sejděte ke vchodu do Pražského hradu (je to jeho východní brána). Ještě než vstoupíte na Hrad, zvedněte hlavu a podívejte se za bránu, kde se tyčí veliká čtverhranná věž, která v minulosti sloužila jako vězení pro dlužníky.

Otázka 2.
Jestlipak víte, jak se tato věž jmenuje a v jakém slohu je postavena?

U všech vstupních bran do Hradu, východní bránu nevyjímaje, stojí hradní stráž. Její střídání probíhá každou hodinu a v poledne se vší parádou, fanfárami a výměnou standarty.

Otázka 3:
Co mají členové hradní stráže na náramenících?

Projděte východní branou a pokračujte dále do Jiřské ulice. Po levé ruce uvidíte Lobkovický palác. Naproti němu vejděte do atria u purkrabství (je zde i muzeum hraček). V atriu se dejte vpravo, až dojdete k průchodu. Nápisu "jen východ" si nevšímejte a projděte. Po Vaší levé ruce je jedna z neslavnějších pražských hradních věží ? Daliborka, dříve nazývaná Purkrabská věž. Své jméno dostala podle prvního vězně, Dalibora z Kozojed, který zde byl vězněn za krále Vladislava II. Daliborka v minulosti sloužila jako hladomorna a vězení. Vězni se do hladomorny a vězení spouštěli pomocí kladky přes otvor v podlaze suterénu.

K Daliborce se váže tato pověst: Výše zmíněný rytíř Dalibor z Kozojed byl v Daliborce uvězněn, protože se zastal vzbouřených poddaných Adama Ploskovského Z Drahonic proti jejich pánu. Pověst vypráví, že se v Daliborce naučil hrát krásně na housle, takže se u věže scházeli lidé a posílali mu v košíčku jídlo (tehdy si totiž vězňové většinou museli sami zajistit jídlo). Ani krásná hra na housle ho ale nezachránila před popravou.

Otázka 4:
Kdo to byl na hradě purkrabí?

Otázka 5:
K Daliboru z Kozojed a Daliborce se váže jedno české přísloví, víte které? Malá nápověda: "Nouze?"

Vlevo od Daliborky projděte po schodech průchodem do Zlaté uličky. V jejích malých domečcích měli podle vyprávění bydlet v minulosti alchymisté, pravda je však trochu jiná. Bydleli zde až do 18. století hradní střelci a zlatotepci. Po rozpuštění oddílu hradních střelců zde bydlelo především hradní služebnictvo.

Otázka 6:
Spočítejte, kolik je ve Zlaté uličce domečků a kolik měří průčelí nejmenšího z nich (poradíme Vám, dospělý člověk na něj dosáhne).

Otázka 7:
V jednom z domků bydlel jistý čas velmi slavný pražský německý spisovatel. Jak se jmenoval a v kterém domku bydlel?

V čp.24 vyjděte po schodech do obranné chodby. Dejte se doprava ? octnete se na střeleckém ochozu, ve kterém je výstava středověkých zbraní a brnění (na konci chodby si dokonce můžete zastřílet z kuše). U druhého okna vlevo si všimněte otočného dřevěného bubnu.

Otázka 8:
Na co tento buben sloužil a kam skrz něj vidíte?

Po prohlídce se vraťte zpět na místo, kde jste do chodby vstoupili, a pokračujte rovně dál chodbou. Po cestě si pořádně všímejte velkých dřevěných štítů. Dostanete se do "Bílé věže" (nenechte se zmást, zevnitř budova jako věž vůbec nevypadá), ve které jsou dnes prodejny historických zbraní. Pokud v Bílé věži vyjdete čtyři schody (jsou součástí točitého schodiště), odbočíte opět vlevo a překročíte práh, ve kterém je zasazená malá podkovička (můžete si na ni pro štěstí šlápnout), dostanete se k mučírně s mučicími nástroji a ke starému záchodku.

Otázka 9:
Vyjmenujte alespoň tři mučicí nástroje z mučírny.

Otázka 10:
Která zvířata jste viděli na velkých dřevěných štítech?

Vraťte se ke vchodu do obranné chodby a sejděte zpět do Zlaté uličky. Přímo před Vámi je východ ze Zlaté uličky skrz tepanou bránu. Projděte touto branou a po 30 m se dejte vlevo po schodech dolů do Jiřské ulice. Dejte se doprava a po necelých 100 metrech máte po pravé ruce trojlodní baziliku sv. Jiří. Tato bazilika je nejdochovanější stavební památkou románského období na Pražském hradě a zároveň největším prostorem románské architektury v Praze. Bazilika byla založena Vladislavem I. na začátku 10. století a do dnešní podoby byla dostavěna v roce 1142.

Pokud budeme pokračovat Jiřskou ulicí dále, dostaneme se na Náměstí sv. Jiří. V raném středověku zde bylo centrum Hradu. Po levé straně můžete vidět nenápadný kostel Všech svatých (2 gotická okna, mezi nimi kamenný pruh) a na něj navazující Starý královský palác. Nejstarší částí tohoto paláce je jeho románské podzemí.

Otázka 11:
Pokuste se na Náměstí sv. Jiří najít všechny sochy sv. Jiří. Kde jsou?

Poodejděte po náměstí směrem k chrámu sv. Víta tak, abyste viděli zpět na věže baziliky sv. Jiří. Jistě si všimnete, že věže jsou odlišné. Jedna je větší než druhá a jsou vůči sobě pootočené (podobná situace je i u věží Týnského chrámu). Jmenují se Adam a Eva.

Otázka 12:
Která z věží je Adam a která je Eva?

Na náměstí hledejte oázu, u které se můžete občerstvit. Po občerstvení pokračujte vlevo okolo chrámu sv. Víta. Po levé ruce můžete skrze okna prohlédnout do Vladislavského sálu, vystavěného za vlády Vladislava Jagelonského. Ve své době to byl největší klenutý prostor ve střední Evropě. Protože se v něm již v 16. století konaly rytířské hry, můžeme říci, že to byla "první pražská sportovní hala". Rytíři na koních do tohoto sálu vjížděli po speciálních jezdeckých schodech s 9 velmi nízkými stupni.

Projděte dále pod spojovací chodbou Starého královského paláce a chrámu sv. Víta a dostanete se na III. nádvoří Pražského hradu. Asi po 15 metrech otočte hlavu doprava - uvidíte slavnostní vchod do chrámu. Průčelí nad oblouky vstupů zdobí původní mozaika ze 14. století, Poslední soud, uprostřed s českými patrony a s klečícím manželským párem.

Otázka 13:
Jak se tento slavnostní vchod nazývá?

Otázka 14:
O který manželský pár se jedná (poradíme Vám, jde o pár z Noci na Karlštejně)?

Pokračujte po III. hradní nádvoří a dojděte k velikému obelisku a jezdecké soše. Tato jezdecká socha je dílem Jiřího a Martina z Kluže z roku 1373 a je to první jezdecká socha umístěná na volném prostranství v Čechách. Obelisk nemá v naší zemi konkurenta a je vysoký jako pětipodlažní budova. Je vyroben z jediného kusu mrákotínské žuly. Byl vztyčen na památku obětem 1. světové války přesně v den 10. výročí vzniku Československé republiky.

Otázka 15:
Kdo je znázorněn na jezdecké soše?

Otázka 16:
Jak vysoký je uvedený obelisk (v metrech)?

Od obelisku se dejte vpravo a po několika málo krocích stanete před chrámem sv. Víta. Chrám svatého Víta je největší pražský chrám. Byl založen císařem Karlem IV. v roce 1344 na místě, kde stála rotunda, později bazilika sv. Víta, kterou dal postavit kníže Václav na počátku 10. století. Prvními staviteli chrámu svatého Víta byli Matyáš z Arrasu, francouzský architekt, a Petr Parléř, architekt švábského původu. Na obrázku si všimněte, jak pozvolna v průběhu staletí chrám sv. Víta rostl až do dnešní podoby.

Návštěva chrámu by sama o sobě vystačila na samostatný výlet, proto jen pár zajímavostí. Pokud se Vám chce proplétat se změtí turistů, můžete vejít dovnitř, vězte ale, že do nejzajímavější a nejkrásnější části chrámu Vás nepustí, neb je placená? I ten "veřejný" kousek ale stojí za to.

V chrámu jsou už od raných dějin hrobky českých knížat a králů (např. Karla IV., Jiřího z Poděbrad, Ladislava Pohrobka, Václava IV., Rudolfa II. a manželek Karla IV.) i členů jejich rodin.

K vrcholným dílům české gotiky a středoevropského sochařství patří GALERIE 21 BYST členů panovnické rodiny Karla IV., vysokých duchovních hodnostářů, ředitelů chrámové stavby a obou prvních stavitelů. Celá galerie je dílem huti Petra Parléře a je umístěna v chrámovém triforiu.

Jeden z nejhonosnějších náhrobků u nás vůbec je stříbrný náhrobek s ostatky svatého Jana Nepomuckého v jižním ochozu chrámu sv. Víta. Tento náhrobek byl vyroben těsně po svatořečení Jana Nepomuckého (v 18. stol.), původem vikáře Jana z Pomuku, který byl ve 14. století utopen na rozkaz krále Václava IV. Hmotnost náhrobku se odhaduje až na 20 metráků čistého stříbra.

Největší zvon na našem území se také nachází v chrámu sv. Víta. Jde o zvon ZIKMUND z roku 1549. Ve svém největším průměru měří 256 cm a váží 16500 kg.

Nejvýznamnější kaplí chrámu sv. Víta je Svatováclavská kaple, která byla vybudována v roce 1364 nad náhrobkem sv. Václava, patrona naší země. Je vyzdobena 1300 polodrahokamy, cyklem nástěnných maleb s výjevy Kristova utrpení a obrazy ze života sv. Václava. Z kaple vedou dveře do Korunní komory, v níž jsou uloženy korunovační klenoty a která je uzavřena na 7 zámků. Jednotlivé klíče mají prezident republiky, předseda vlády, předseda poslanecké sněmovny, předseda senátu, pražský arcibiskup, představitel metropolitní kapituly a pražský primátor.

Mezi další NEJ chrámu sv. Víta patří nejbohatší chrámový poklad v Čechách, největší umělecky ztvárněné okno (na jižní straně příčné lodi) a největší skleněná okenní růžice v Čechách (v západním průčelí).

Otázka 17:
Jak dlouho se stavěl chrám svatého Víta do podoby, v jaké ho dnes můžete vidět?

Otázka 18:
Jak dlouhá je hlavní loď chrámu? (Je to nejdelší chrámová loď v Praze.)

Vyjděte zpět před chrám sv. Víta a dejte se rovně průchodem na II. hradní nádvoří. První, co uvidíte, je barokní kašna z roku 1686 a vedle ní 14 metrů hluboká studna, pravděpodobně z 16. století. Po levé ruce mrkněte na kapli sv. Kříže. Všimněte si soch sv. Pavla a sv. Petra v nadživotní velikosti.

Otázka 19:
Jaké atributy mají sv. Pavel a sv. Petr?

Otázka 20:
Někde na II. hradním nádvoří je malá soška velmi podivného zvířete. Jak vypadá?

Obejděte zprava kapli sv. Kříže a projděte doprava průchodem na I. hradní nádvoří. Hned za průchodem se otočte. Právě stojíte před nejstarší světskou památkou pražského baroka. Tato brána mezi I. a II. nádvořím Hradu je z roku 1614 a původně stála samostatně v prostoru jako římský triumfální oblouk, v 18. století ale byla začleněna do západního křídla Hradu.

Otázka 21:
Jak se tato brána jmenuje? (Nápis na bráně Vám může hodně pomoct.)

Otázka 22:
Všimněte si dlouhé řady erbů, umístěných kousek pod nápisem. Co tyto erby znamenají?

Tepanou branou vyjděte z I. hradního nádvoří na Hradčanské náměstí. Mírně nalevo od Vás stojí socha s nápisem TGM. Zamiřte k ní.

Otázka 23:
Koho tato socha zobrazuje a čím byla tato osoba významná?

Otázka 24:
Naproti soše (stojíte-li zády k Hradu, pak napravo) je Arcibiskupský palác. Co má tento dům ve znaku?

Popojděte od sochy s nápisem TGM dalších 50 metrů po levé části Hradčanského náměstí ? dojdete ke Schwarzenberskému paláci. Byl postaven v letech 1545 ? 1563 a patří k nejvýznamnějším stavbám pražské renesanční palácové architektury. Dle legendy se jeden ze stavitelů zamiloval do manželky majitele paláce a o­na jeho lásku opětovala. Když se to majitel dozvěděl, stavitele vyhodil. Ten se mu však pomstil tak, že na štít umístil symbol své naplněné lásky. o­nen symbol můžete spatřit, když se podíváte přes nádvoří (nejlépe z malého okna ve zdi) doprava nahoru za štít.

Otázka 25:
Co umístil stavitel na štít paláce?

Otázka 26:
Jak se nazývají psaníčka, která zdobí fasádu paláce?

Otázka 27:
Naproti paláci je veliké sousoší. Jak se takovému sousoší říká?

Pokračujte dále po Hradčanském náměstí. Po vaší pravé ruce budete míjet Toskánský palác a napojíte se na Loretánskou ulici. V čp. 1, v Kolowratském paláci, dříve sídlila hradčanská radnice. Na vratech je umístěn kovový proužek, který představuje dřívější délkovou míru, tzv. pražský loket. Na první pohled je patrné, že naši předkové asi byli jinak ?stavěni?.

Otázka 28:
Co je na délce pražského lokte zvláštního? (Poměřte se.)

Pokračujte Loretánskou ulicí cca 250 metrů (všímejte si domovních znamení), až dojdete na Loretánské náměstí.

Otázka 29:
Jaká domovní znamení jste našli na domech v Loretánské ulici?

Na Loretánském náměstí se dejte vpravo a sejděte z mírného kopečka k Loretě. Ve věži Lorety se nachází největší česká zvonkohra, která má 27 zvonů a zvonků. Její zvonky se rozezvučely poprvé 15. srpna 1695 a od té doby v každou celou hodinu od 8 do 20 hodin hrají mariánskou píseň Tisíckrát pozdravujeme tebe. V Loretě se také nachází druhý největší chrámový poklad u nás .

Pověst o zvoncích z Lorety: Zvonky kdysi dávno nevyzváněly tklivou melodii jako dnes, prostě jen odbíjely čas. V té době žila na Novém Světě chudá vdova s dětmi, kterých měla stejně jako loretánských zvonků ? a také jim říkala loretánské zvonky. Měla šňůrku stříbrných penízků od bohaté kmotřičky, pro každé dítě jedno na památku. Náhle vypukla v Praze zlá a nakažlivá nemoc a nevyhnula se ani této rodině. Děti postupně umíraly jedno po druhém, každému maminka zaplatila poslední cestu jeho stříbrným penízkem a každému zazvonil jeden loretánský zvonek umíráček. Nakonec se nakazila i vdova, neměla ale nikoho, kdo by za ni nechal zvonit. Loretánské zvonky ale zazvonily samy, melodii krásnou a plnou vděčnosti. Od té doby zvonky nezvoní, ale zpívají.

Na obrázku vidíte nejpodivnější sochu Prahy, která se nachází v kapli Bolestné P. Marie v jihozápadním nároží Lorety. Socha znázorňuje španělskou mučednici s plnovousem. Podle legendy to byla dcera lusitánského krále, který ji nutil, aby se provdala za pohana, krále sicilského. Dívka, která se zaslíbila Kristu, prosila Boha, aby její svatbě zabránil. Bůh ji vyslyšel ? dívce přes noc narostly vousy, načež ji její otec, také pohan, nechal ukřižovat.

Otázka 30:
Pokuste se zjistit, jak se tato mučednice jmenuje. (Neplaťte vstupné do Lorety! Radši se poptejte.)

Od Lorety pokračujte dále v původním směru mírně vlevo okolo kříže mezi dvěma stromy do ulice Černínské. Na rohu po vaší pravé ruce minete kapucínský kostel Panny Marie Andělské, ve kterém si v době vánoční můžete prohlédnout 300 let staré barokní jesličky s 43 figurami v téměř životní velikosti. Na průčelí i na stěně kostela, vykukujících za zdí, lze najít "památku" na dobu, kdy Prahu ostřelovali Švédové.

Otázka 31:
O jaké "památce" je řeč?

Pokračujte Černínskou ulicí, až přijdete na křižovatku s ulicí Nový Svět. Nový Svět je dnes malebná končina s obchůdky, galeriemi a ateliéry. Dříve tu bývalo hradčanské předměstí (již od 14. století), žili zde řemeslníci, chudina a často i povětrné ženštiny. V polovině 18. století zde propukl velký požár, který domy zcela zničil.

Otázka 32:
Přímo před Vámi je dům U Raka. Čím asi dříve tento pro Prahu atypický dům býval?

Otázka 33:
Na nároží Černínské ulice a Nového Světa je jeden ze tří nejmenších pražských domků. Vstupuje se do něj vchodem z vedlejšího domu. Pokuste se zjistit, jak se tento domek jmenuje.

Pokračujte ulicí Nový Svět a pečlivě si všímejte názvů domů. U domu č. 25 si všimněte historické perličky ? starého "požárního automatu" s nápisem "klíč u domovníka a strážníka". Pokračujte stále touto ulicí, po vaší levé ruce budete mít kamennou zeď. Na konci Nového Světa dojdete k domu čp. 1.

Otázka 34:
Kdo žil v tomto domě v roce 1600? Kdo to byl?

Otázka 35:
Které názvy domů jste našli v Novém Světě?

Vraťte se ulicí Nový Svět asi 40 metrů a kolem galerie Na Novém Světě zahněte doleva (je zde ukazatel na Loretu). Jděte touto ulicí mírně do kopečka, na malé křižovatce zahněte doleva a pokračujte, až dojdete k podloubí. Za podloubím vyjdete opět na Loretánské náměstí. Mírně vlevo před vámi jsou schody, vyjděte po nich nahoru a před Vámi se objeví barokní palác. Je to Černínský palác, nejdelší barokní palácová stavba u nás, dlouhá 150 metrů. Tento palác dostavěný v roce 1677 dal postavit Humprecht Jan Černín z Chudenic.

Pokračujte podél paláce a na konci přejděte k restauraci U Ševce Matouše. Tato restaurace je pozoruhodná hned z několika důvodů: uvnitř jsou k vidění zbytky původního opevnění Prahy a pod restaurací vede úniková cesta z Hradu vybudovaná za Marie Terezie. Je tak široká, že v ní mohly jezdit i kočáry!

Otázka 36:
Jak se původně jmenoval dům, ve kterém teď restaurace sídlí? Pomůže Vám malá cedulka nad obloukem podloubí ? písmena ŠD jsou začáteční písmena názvu, na který se ptáme.

Otázka 37:
Všimněte si krásného domovního znamení ? ohromné boty. Kolik kilogramů podle Vás bota váží?

Od restaurace U Ševce Matouše se dejte vpravo Loretánskou ulicí asi 40 metrů na náměstí Pohořelec. V těchto místech bývala osada od roku 1375. V husitských válkách byla zcela vypálena, a proto později dostala jméno Pohořelec. Uprostřed náměstí se nachází socha sv. Jana Nepomuckého. Tohoto českého světce poznáte podle pěti hvězd, které má okolo hlavy, a také podle toho, co drží v pravé ruce.

Otázka 38:
Copak to v té ruce Janek Nepomucký svírá?

Na náměstí vlevo v domě čp. 8 najděte průchod, kterým se dostanete ke Strahovskému klášteru. Vystupte po schodech ? vyjdete na náměstíčku před klášterem.

Otázka 39:
Kdo a kdy dal založit Strahovský klášter?

Otázka 40:
Pokuste se zjistit, kterému řádu Strahovský klášter patří, kolik je zde členů řádu a jak se členové řádu oblékají.

Tento řád založil svatý Norbert v jisté francouzské vesničce (podle které dostal řád také své jméno). Norbert byl nejprve velký hříšník, až ho jednou v lese při projížďce překvapil obrovský blesk, který mu zabil koně. Norbert si pomyslel, že je to nejspíš varování, a prosil panenku Marii o radu, jak má odčinit své hříchy. Panna Maria ho přiměla k založení řádu. Norbert nakonec zemřel jako magdeburský biskup. Jeho ostatky byly převezeny právě sem, do zlacené kaple v klášterním kostele (můžete se tam jít podívat ? je to kostelík nalepený zprava na zdi kláštera).

Od Strahovského kláštera se dejte vpravo (stojíte-li čelem ke klášteru) - po Vaší ruce budete mít baziliku nanebevzetí P. Marie. Po pravé ruce minete kostelík sv. Rocha, který nechal postavit císař Rudolf II jako dík za odvrácení moru. Projděte branou, zabočte doleva a vstupte do restaurace U Stříbrné kočky. Jste u konce dnešní pouti a možná i u konce svých sil, proto odevzdejte startovní listinu a vesele hodujte!


III. makarónský výlet po Praze

Odpovědi:

  1. Je jich přesně 100.
  2. Je to Černá věž a je postavena v románském slohu.
  3. Hradní stráž má na náramenících lipové listy s poupaty.
  4. Byl to správce hradu a velitel hradní posádky.
  5. Nouze naučila Dalibora housti.
  6. Ve Zlaté uličce je 16 domků a průčelí nejmenšího měří 2 metry.
  7. Byl to Franz Kafka a bydlel v čp. 22.
  8. Střelec si s bubnem otáčel, plnou stranu využíval jako kryt. Skrze tento buben je vidět do Jeleního příkopu.
  9. skřipec, kláda, železná panna, železná maska, kleště, křeslo s bodci
  10. kůň, orlice, lev, drak, páv, čáp, bažant, orlolev, netvor, husy
  11. Jsou zde 2 sochy sv. Jiří. Jedna je na barokizovaném průčelí baziliky a druhá na rohu domu čp. 4/34.
  12. Ta větší vpravo je Adam a menší vlevo je Eva. Eva je pootočená směrem k severu.
  13. Jmenuje se Zlatá brána.
  14. Jde o Karla IV. a jeho čtvrtou manželku Elišku Pomořanskou.
  15. Socha znázorňuje sv. Jiří bojujícího s drakem.
  16. Obelisk je vysoký 16,64 metru.
  17. Chrám sv. Víta se stavěl celých 585 let. Od roku 1344 do roku 1929.
  18. Chrámová loď je dlouhá 124 metrů.
  19. Sv. Pavel má meč a sv. Petr má knihu a klíč.
  20. Jde o tygra či lva (lvici) s netopýřími křídly.
  21. Je to Matyášova brána, dal ji postavit Matyáš, bratr Rudolfa II.
  22. Řada erbů patří všem zemím, kterým v době stavby brány císař Matyáš vládl. Byl arcivévodou rakouským, králem uherským, českým a německým, císařem římským.
  23. Je to Tomáš Garrique Masaryk. Náš první prezident a politik, který se nejvíce zasloužil o samostatnost naší republiky.
  24. Arcibiskupský palác má v erbu tři husy.
  25. Jsou to parohy.
  26. Jsou to sgrafita, která zdobí fasádu Schwarzenberského paláce od roku 1567.
  27. Je to morový sloup, v tomto případě jde o mariánský sloup (hlavní socha je panna Marie bez Ježíška). Tyto sloupy byly stavěny jako dík za odvrácení nebo ukončení moru.
  28. Pražský loket byl dlouhý 59.76 cm.
  29. Domovní znamení v Loretánské ulici: dům, hlava vlka, erb, sv. Lukáš
  30. Mučednice se jmenuje svatá Starosta.
  31. Jsou to dělové koule z třicetileté války.
  32. Dříve to býval mlýn.
  33. Tento domek se jmenuje U Zlatého slunce.
  34. V tomto domě žil Tycho de Brahe, který byl dvorním astrologem Rudolfa II.
  35. Na Novém Světě jsou domy s názvy: U Zlatého beránka, U Zlatého stromu, U Zlaté hrušky, U Zlatého Noha, U Zlatého žaludu, U Zlatého hroznu, U Zlatého slunce.
  36. Dům se jmenoval Široký dvůr.
  37. Bota váží 6-7 kg (reklamace přijímá Tomáš, potěžkával ji vlastní rukou za asistence šéfa restaurace).
  38. Sv. Jan Nepomucký drží v pravé ruce malý kříž s ukřižovaným Kristem, Krucifix.
  39. Strahovský klášter byl založen knížetem, později králem Vladislavem I. v roce 1140.
  40. Strahovský klášter patří řádu premonstrátů. Je zde 9 řádových otců a 22 mladších bratrů. Členové řádu chodí oblečeni v bílé kutně.

Rozdělení do družinek Černá věž... Bazilika sv. Jiří - jsi Adam nebo Eva?

další akce




 © Makaroni

Valid HTML 4.0 Transitional